Řetězce
S řetězci jsme se již seznámili okrajově v předchozích kapitolách. Předtím jsme si zadefinovali řetězec jako
char * retezec = "abc";
V paměti to vypadá následovně
Všimněme si, že poslední znak je \0. To je speciální escape sekvence, která reprezentuje konec řetězce a doplní se automaticky v případě, že řetězec definujeme jako "abc". Kdyby tam tento znak nebyl, tak nevíme, kdy řetězec v paměti končí. Proto zabírá každý řetězec v paměti o jeden byte místa navíc (jeden byte navíc zabere právě tento ukončovací znak \0).
Co kdybychom se pokusili změnit první znak? Zkusme spustit následující program
#include <stdio.h>
int main() {
char * retezec = "abc";
*retezec = 'q';
printf("Retezec je %s\n", retezec);
return 0;
}
Dostáváme chybu. Proč? Pokud řetězec zadefinujeme jako tzv. řetězcový literál. Tzv. způsobem char * x = "abc";, tak se řetězec abc uloží na speciální místo v paměti, které je jenom ke čtení a nedá se upravovat.
Tuto situaci můžeme vyřešit tím, že řetězec vytvoříme jako pole.
#include <stdio.h>
int main() {
char retezec[] = { 'a', 'b', 'c', '\0' };
retezec[0] = 'q';
printf("Retezec je %s\n", retezec);
return 0;
}
A již se nám tiskne Retezec je qbc. Při definici pole je potřeba dát si pozor na to, že musíme ukončovací znak definovat ručně.
Paměť (v případě definice pomocí pole) by vypadala stejně jako v případě řetězcového literálu
Ale díky tomu, že se pole uloží do paměti, kterou můžeme modifikovat, tak nám náš program funguje správně.
Co by se stalo, kdybychom nedefinovali v poli poslední znak \0? Jak vidíme na obrázku, tak na adrese 1004 a dál je nějaká náhodná paměť. Při tisku by se tedy pokračovalo v tisku všech znaků dokud by se nenarazilo na \0, který by byl náhodně v paměti.
Následující program
#include <stdio.h>
int main() {
char retezec[] = { 'a', 'b', 'c' };
retezec[0] = 'q';
printf("Retezec je %s\n", retezec);
return 0;
}
Mně konkrétně vytisknul
Retezec je qbcá‼║
Ve vašem případě by ale mohl vytisknout něco jiného nebo by program mohl úplně spadnout. Záleželo by, co máte zrovna v paměti. Jedná se o nedefinované chování.
Porovnání dvou řetězců
Pokud bychom chtěli porovnat dva řetězce, tak by nás mohlo napadnout udělat
#include <stdio.h>
int main() {
char rezetec1[] = {'a', 'b', 'c', '\0' };
char rezetec2[] = {'a', 'b', 'c', '\0' };
if (rezetec1 == rezetec2) {
printf("Pravda\n");
} else {
printf("Nepravda\n");
}
return 0;
}
Ale bohužel se nám vytiskne Nepravda. Proč? Protože tímto způsobem porovnáváme adresu řetězců. V paměti to vypadá následovně
Co program vykoná, když udělame rezetec1 == rezetec2, tak je porovnání, zda adresa 1000 se rovná adrese 1004, což není pravda. Proto je podmínka nepravdivá. Pro porovnání hodnot řetězců (ne jejich adres) můžeme použít funkci strcmp (string compare) z knihovny string.h.
#include <stdio.h>
#include <string.h>
int main() {
char rezetec1[] = {'a', 'b', 'c', '\0' };
char rezetec2[] = {'a', 'b', 'c', '\0' };
if (strcmp(rezetec1, rezetec2) == 0) {
printf("Pravda\n");
} else {
printf("Nepravda\n");
}
return 0;
}
Nyní se nám tiskne Pravda. Funkce strcmp porovnává dva řetězce znak po znaku a vrátí hodnotu 0, pokud jsou oba řetězce stejné.
Úkoly na procvičení
Úkol 1
XXX
Klikni pro zobrazení možného řešení
#include <stdio.h>
int main()
{
char vstup;
printf("Zadejte znak:\n");
scanf("%c", &vstup);
printf("Zadali jste znak %c\n", vstup);
return 0;
}
Fun fact
Pokud programujete na Windows, tak se hodí znát užitečné zkratky, které vám můžou zefektivnit práci s textem (vaším zdrojovým kódem).
- Ctrl + a - označit všechen text
- Shift + sipka doleva/doprava - rychlejší posun doleva/doprava (neposunujete se po jednom znaku, ale přeskakujete celá slova)
- Shift + tab - opak tab (tzv. tab dělá posun doprava, shift + tab dělá posun doleva)
Odkazy
Následující kapitola: Struktury